|
|
Obamova reforma vesmírné politiky
Nguyen, Hoai Nam
Nguyen, H. Obamova reforma vesmírné politiky. Bakalářská práce. Brno: Mende-lova univerzita v Brně, 2015. Tato bakalářská práce se zabývá Obamovou reformou vesmírné politiky a jejími změnami na rozpočtové nároky na politiku vesmírné dopravy USA. První část se zaměřuje na popis změn ve vesmírné politice před a po Obamově reformě a teorii vesmírné politiky obecně. Druhá část porovnává náklady na vesmírnou dopravu USA před a po reformě a její dopad na rozpočtovou politiku Spojených států ame-rických.
|
|
|
Mexická migrace do Spojených států amerických: Srovnání migračních politik Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy
Böhm, Matěj
Diplomová práce se zabývá problematikou mexické migrace do Spojených států americ-kých. První část práce poskytuje teoretický rámec migrace a migračních politik a v souvislosti s USA rozebírá národní identitu a přistěhovalecký charakter země. V návaznosti na to je zkoumán historický vývoj přistěhovalectví do Spojených států s důrazem na imigrační politiku. Praktická část práce se věnuje analýze mexického přistě-hovalectví do USA, přibližuje jeho specifika a porovnává imigrační politiky Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy.
|
|
|
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
|
|
|
Foreign policy of Obama administration towards Iran
Rudyšar, Rudolf ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Politika Obamovy administrativy vůči Íránu se zabývá analýzou sbližování Spojených států a Íránu za vlády současného prezidenta Baracka Obamy. V tomto kontextu se práce zabývá zejména vztahy s dalšími americkými spojenci v regionu (zejména Izraelem a Saudskou Arábií) a jejich vlivem na schopnost USA prosadit své zájmy na Blízkém východě bez ohledu na své regionální spojence. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž první kapitola stanovuje teoretický rámec, který je dále v práci použit při analýze diskutovanáých problémů. Druhá kapitola se zabývá nedávným geopolitickým vývojem v regionu zejména v kontextu signifikantních vln nestability, které Blízký východ zasáhly. Třetí kapitola podrobně rozebírá vývoj kolem íránského jaderného programu a věnuje se zejména jaderné dohodě mezi USA a Íránem, kterou obě strany uzavřely v polovině roku 2015 a která je považována zazlomový dokument v oblasti mezinárodního přístupu k íránskému jadernému programu. Čtvrtá a patá kapitola pak analyzují postupy a přístupy Obamovy administrativy k jednotlivým problémům na Blízkém východě a podorbně analyzují vztahy s klíčovými blízkovýchodními spojenci USA. Diplomová práce uzavírá danou problematiku konstatováním, že skutečně došlo k nespornému sblížení USA a Íránu, nelze tento trend považovat...
|
|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
Use of social media in political campaign : the case study of the Barack Obama's 2008 presidential campaign
Beseda, Dan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje roli sociálních médií v americké prezidentské kampani. Média hrají obecně důležitou roli v prezidentské kampani. Každé nové médium je spojeno s velkým očekáváním ohledně jeho dopadu na vývoj politické kampaně. Z toho důvodu zkoumáme otázku: Jakou roli hrají sociální média v americké prezidentské kampani. Role těchto médií je zkoumána na případové studii. V první kapitole jsou definovány sociální média a platforma, na které fungují, Web 2.0. Prezentovány jsou zde také nejdůležitější aspekty sociálních médií. Následující kapitola prezentuje teoretické pozadí sociálních médií v politice se zaměřením na aspekty, které jsou relevantní pro sociální média a jejich roli v politické kampani. Třetí kapitola je případovou studií prezidentské kampaně Baracka Obamy. Na začátku případové studie jsou prezentována data, která ukazují využití médií během voleb 2008. Poté jsou analyzována nejdůležitější sociální média v Obamově kampani. Nejdříve je analyzována Obamova oficiální stránka MyBarackObama. Poté je analyzován YouTube, následovaný analýzou sociálních sítí, především Facebooku. Poslední kapitola se věnuje blogům.
|
|
|
The United States' policy of democracy promotion after the intervention in Iraq.
Klimešová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bibliographic note KLIMEŠOVÁ, Tereza. The Implications of the Intervention in Iraq for the United States' Policy of Democracy Promotion. Master thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies, Supervisor Ph.Dr. Jan Hornát, Ph.D. Abstract Democracy promotion has been an integral part of US foreign policy for more than a century. Particularly at the end of the 20th century, democracy flourished worldwide as autocratic regimes collapsed at large and scholars talked about the "End of History." Nevertheless, the current situation is very different, and substantial democratic backsliding is observable. Many scholars are tracing the origins of this decline to the Bush's Freedom Agenda, particularly the intervention in Iraq in 2003, arguing that it was the initial turning point for US democracy promotion. However, this thesis argues that the invasion and the subsequent war were pivotal only in part. The most visible implications were within the public perception of democracy promotion. Due to the US engagement in Iraq, domestic support deteriorated substantially. Moreover, the international community's perception of the US as a benign democracy exporter crumbled as well. Another change was observable within the rhetoric of President Obama after taking office in 2009. In...
|
|
|
Analysis of the Special Relationship between the USA and Great Britain from the Clinton to the Trump Administrations
Veliký, Samuel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca s názvom "Analýza špeciálneho vzťahu medzi USA a VB od Clintonovej po Trumpovu administratívu", sa zameriava na poskytnutie komplexného prehľadu tohto anglo-amerického spojenectva, v spomenutom období. Práca je ukotvená na koncepte pojmu "špeciálneho vzťahu", ktorý sa v politickej praxi etabloval na popis politických, diplomatických, kultúrnych, ekonomických, vojenských a historických vzťahov, medzi Spojeným kráľovstvom a Spojenými štátmi. Prvou príležitosťou, kedy sa tento pojem dostal do populárneho povedomia bolo po tom, čo v prejave z roku 1946 ho použil britský premiér Winston Churchill, ktorý sa pri tejto príležitosti snažil zaistiť anglo-americkú kooperáciu aj v povojnovom období. Od tohto momentu, tento neoficiálny termín slúži na popis transatlantickej kooperácie medzi oboma národmi, naprieč všetkými oblasťami. Táto transatlantická spolupráca sa neskončila ani v období studenej vojny, ale naopak, obidva štáty spolu dokázali veľmi úzko kooperovať pri odvracaní komunistickej hrozby. Diplomová práca sa primárne zameriava na analýzu vzťahov v období po nástupe prezidenta Clintona do úradu prezidenta Spojených štátov, pričom sleduje to, akým spôsobom sa anglo- americké spojenectvo vyvinulo v období, po ukončení studenej vojny. V dalšej časti práce je pre nás veľmi doležité...
|
|
|
Sino-US-Russia Relations during the Second Term of the Presidency of Barack Obama
Literáková, Adéla ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Období druhého prezidentství Baracka Obamy bylo aktivní fází, která se vyznačovala častými interakcemi mezi Ruskem, Spojenými Státy Americkými a Čínou. Během tohoto období se objevilo mnoho skutečností, které byly schopny otřást mezinárodní situací (růst působení Islámského státu, problémy v Jihočínském moři, THAAD, Transpacifické partnerství, Ukrajinská krize). Autorka zvolila čtyři tematické okruhy (obchod, boj proti terorismu, problémy v Jihočínském moři a THAAD), na nichž analyzuje, jak výše jmenované státy mezi sebou spolupracovaly, jak na sebe vzájemně působily a jak ovlivňovaly mezinárodní řád. V práci jsou aplikovány dvě základní teorie mezinárodních vztahů - realismus a liberalismus (ofenzivní realismus, neoliberální institucionalismus, ekonomická interdependence a teorie trojúhelníku), které pomáhají objasnit a pochopit jednání jednotlivých států.
|
|
|
Presidential Directives as Instrument of President's Obama Policy-Making
Bui Thuy, Hanh ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Súčasné používanie prezidentských dekrétov prezidentom Barackom Obamom a prezidentom Donaldom Trumpom vyvolalo debaty ohľadom limít prezidentskej moci. Doterajší výskum problematiky ukázal nedostatočné zameranie na prezidentské dekréty, misinterpretáciu a nesprávnu terminológiu, ktoré majú za výsledok klamné obvinenia o prekročení limitov prezidentskej moci a jej zneužívanie. Táto práca argumentuje, že politický gridlock a zvyšujúca sa pasivita Kongresu prispeli k posunu moci medzi výkonnou a zákonodarnou zložkou vlády. Práca sleduje rozsah, v ktorom Kongres odmietol prijať dve z Obamových kľúčových priorít - imigračnú reformu a reguláciu zbraní. V následnosti na to, prezident Obama musel konať unilaterálne. Hlavný cieľom práce je ukázať, že prezidentské dekréty prezidenta Obamu neboli vydané vo vákuu, a že im predchádzali debaty, presviedčania a dohadovania pre presadenie agendy prezidenta vo forme bipartizánskej legislatívy namiesto unilaterálneho prezidentského dekrétu.
|
host ::
RSS.